2. kapitola - Návrat z fantazie?

26. září 2012 v 15:33 | Moony |  "Nečekaná láska" - Moony
2. kapitolka k povídce bez fiction :)


2. Kapitola - Návrat z fantazie?
Sluníčko svítilo a jasnými paprsky osvětlovalo ospalé městečko, které se právě probouzelo do dalšího letního dne. Lidé v domech, usazených kolem parku se zelenými stromy, se ještě převalovali ve vyhřátých peřinách. V peřinách byla i Jeanne. Jelikož se celou noc plakala, usnula až při svítání, ale když ji zalechtaly sluneční paprsky do obličeje, pomalu se probouzela. První, co udělala, když se její ospalé oči otevřely, bylo, že se protáhla a zabořila se hlouběji do polštáře. Nechtělo se jí vstávat. Po včerejšku se jí vůbec nic nechtělo, když si uvědomila, co se včera večer stalo. Byla naštvaná na Chrise, přímo ho nenáviděla za to, co ji včera provedl.
"Jak mi mohl říct, že ho komanduju a kontroluju," přemítala si v hlavě, "přece jsem to nedělala. To spíš on. Hajzl jeden. A přímo na naše výročí, nenávidím ho. V tom bude něco víc. A pokud v tom bude ženská, tak ať si užije jeho výkyvy nálad."
Když si tohle řekla, sice se necítila líp, ale uvědomila si, že jí bude bez něj líp. Proč by se měla trápit chlapem, co si ji nezaslouží?
"Já mám přece navíc, než na takovou ubohou trosku, jako je Chris." řekla si nahlas a s tím uzavřela svou ranní promluvu.
Pomalu se vracela z přemýšlení o Chrisovi do reality, uplynulo 5 minut. Potom se začala vyhrabovat z vyhřátých peřin. Když překonala horu péřových zázraků a dostala své nohy na zem, a vydala se do koupelny. Tam si umyla zuby, namalovala se a zvýraznila rty jahodovým leskem. Potom šla do ložnice a otevřela dveře do své šatny.
Vstoupila do místnosti obehnané skříněmi s různými věcmi. Na pravé straně byly vysoké skříně s oblečením, na levé byly vedle sebe dva botníky a pak skleněné vitríny s jejími doplňky. Jeanne se vydala k šatníkům, otevřela skříň a vybrala si zelenou plátěnou sukni a bílé tričko bez ramínek. Pak přešla k botníkům, vzala si bílé žabky s motýlkem, na zápěstí si upevnila stříbrný náramek, který dostala od své mamky k narozeninám.
Ze šatny se vydala do kuchyně, udělala si snídani a po ní se vydala ke svému autíčku, aby mohla odjet ke svým rodičům. Přešla ze svého bytu dolů do garáží, přistoupila ke svému autu. Dostala ho od svých zazobaných rodičů. Věděla, že by nemusela studovat a ani někde pracovat, její rodiče byli dost bohatí na to, aby jí mohli zabezpečit do konce života, ale ona se sekla se svých 18cti letech a rozhodla se vydělávat si sama. Ale tohohle miláčka jim nemohla odříct. Dostala od nich stříbrné BMW M3. Když ji její otec dovedl do garáže, skákala dva metry do vzduchu a radovala se, že si bude jezdit s takovýmhle autíčkem. Okamžitě si ho zamilovala a starala se o něj jako o dítě.
Nastoupila do něj, nastartovala a vyjela směrem k rodnému domovu. Cesta ji netrvala moc dlouho a už byla pře baráčkem jejich rodičů. Přijela k patrové vilce, s velkými okny, ve kterých byly truhlíky plné barevných květin. Jeannina maminka zbožňovala květiny a tak je sadila všude. A tak to i vypadalo. Kolem domu kvetlo mnoho druhů rostlin a keřů. Za domem byl i velký sad s košatými stromy, kde trávila Jeanne své dětství. Mnohokrát si její otec vysadil na strom a pomáhal si při seskoků dolů. Jeanne ráda vyváděla a lezla po stromech, ale vždycky byl poblíž její milovaný tatínek, který ji včas zachytil a zabránil pádu, který mohl být hodně bolestivý.
Mnoho Jeanniných kamarádů si o ní myslelo, že je jen zazobané a rozmazlené dítě, ale když ji poznali blíže, uvědomili si, že je to skvělá holka se smyslem pro humor. Její rodiče byli sice bohatí, ale i tak to byli obyčejní lidé. Nechovali se jako nejsobečtější a největší boháči. Nad nikým se nepřevyšovali. Jen milovali svou dceru a tak ji chtěli dobře zabezpečit.
Jeanne se vydala do domu, přešla po pěšince olemované květinami, přišla k typickým venkovským dveřím a zaklepala. Chvíli se nic neozývalo, ale pak uslyšela těžké kroky, které odhadla, že patří jejímu otci. A měla pravdu, otevřely se dveře a v nich stál vysoký, černovlasý chlap s černým knírkem a modrýma očima. Usmál se širokým úsměvem na svou dceru.
"Ahoj, holčičko. Co ty tady? Nečekali jsme tě."
"Ahoj, tati. Snad ti nevadí, že se objeví tvá dcera." usmála se Jeanne a objala svého otce.
"Tak pojď dál, máma bude nadšená." řekl a ustoupil ode dveří. Jeanne vlezla do dveří a vydala se halou do kuchyně. Šla potichu po špičkách, chtěla mamku překvapit.
Vstoupila do světlé kuchyně a přistoupila ke své mamce, která stála zády k ní.
"Ahoj mami." řekla a pozorovala, jak sebou starší blondýnka v sukni s červenými a modrými kytkami a světlé modré halence a uvázané zástěře s vařečkou v ruce, vyskočila skoro půl metrů do vzduchu. Když se otočila a uviděla vysmátou Jeanne, mávla vařečkou, ale nikde nepřistála, Jeanne uskočila a začala se smát naplno.
"Jeanne, ty potvoro. Co tady děláš?" řekla a popadla svou dceru a objala ji.
"Mami, jsem ráda, že tě vidím."
"Jak se máš?"
"Hm," začala, "no moc dobře ne."
"Co se stalo? Něco s Chrisem?"
"Jo a prosím už předem mnou neříkej jeho jméno. Je to normální hajz, nenávidím ho. Včera jsme měli výročí a on místo, abychom slavili, přišel a rozešel se se mnou. Nebojte se, já se s tím vyrovnám." usmála se strojeným úsměvem a snažila se, aby na ní nešlo poznat, že ji něco trápí.
"Cože?" vyvalila mamka oči, "vždyť jste byli spolu rok ne?"
"Jo, včera jsme slavili roční výročí a já včera čekala ve slavnostních šatech, namalovaná, učesaná pro něj a on si přijde, v obleku, a řekne mi, že už nemůže vydržet moje komandování."
"Tvoje komandování? Ty někoho komanduješ? Odkdy?" zeptal se Jeannin otec.
"Já nikoho nekomanduju, to si jen drahoušek Chris, myslí o mně."
"No tak to je ty moje holka dobře, že už nejsi s ním. Je to namyšlený frajírek, který chce jen prachy a ženské. Bude to tak lepší, uvidíš. Nedělej si starosti, spraví se to."
"Já vím, že jo. Uvědomila jsem si, že ty jeho výkyvy nálad nesnáším. Sice to trochu bude trvat, než se vzpamatuju, ale dostanu se z toho. Ale mí drazí rodiče, já budu muset odejít, chci se stavit za Joshuou."
"Joshuou? Toho jsme už neviděli dlouho teda. Nevíš jak se má?"
"Už sem ho neviděla taky dlouho, ale můžu pozdravovat." usmála se a vyrazila ke dveřím.
"Jasně holčičko, měj se krásně ty moje malé zlatíčko." objala ji a postrčila k otci.
"Tati, mám tě ráda. Mějte se tu pěkně." usmála se na něj a vydala se ke dveřím. Rodiče šli s ní a rozloučili se u dveří.
Jeanne šla ke dveřím svého auta a vyjela od domu a vydala se do centra Sheffieldu na nákupy. Přijela před velký obchodní dům a šla hned do oddělení s oblečením. Nebyla sice nákupní maniak, ale když ji bylo špatně a měla blbou náladu, ráda si něco koupila na sebe. Přišla do oddělení a začala si vybírat. Nevěděla, co si koupí, ale přemýšlela, že potřebovala nějakou soupravu na běhání, tu starou už měla roztrhanou a tak se vydala ke sportovnímu vybavení. Vyšla do druhého patra a začala si vybírat soustavu. První ji do ruky padla černo-šedé tepláky a k tomu mikina a tak je vzala a šla si je vyzkoušet. Vešla do kabinky a zatáhla za sebou tmavě modrý závěs a začala si zkoušet svůj úlovek, ale očividně to nebylo to pravé, tepláky jí neseděly a mikina na ní jen vlála. Převlíkla se zpátky a vydala se ještě hledat. Prošla další tři věšáky a pak jí padla do oka oranžová souprava, která jakoby říkala "Pojď si mě vyzkoušet" a tak Jeanne šla. Vzala si věci na vyzkoušení, a když si navlékla ty bavlněné, příjemné kalhoty a mikinu s kapucí, která ji skvěle padla. Sundala si to a šla hned k pokladně, aby si ji zaplatila.
Ze sportovního vybavení zašla ještě pro společenskou sukni, kterou měla zamluvenou a tak ji šla jen zaplatit. Přišla k pokladně a pozdravila se s pokladní.
"Ahoj Leticie, jak se máš?"
"Ahoj Jeanne, ale jo jde to. Přišla sis pro tu sukni?"
"Ano, měla bych ji tu mít. Nebyla jsem tu už dlouho a bála jsem se, že už tady nebude."
"Jen se neboj, pro tebe všechno." usmála se Leticie a už šla pro zakázku. Jeanne nečekala dlouho, Leticia přišla hned a Jeanne mohla zaplatit a vydat se domů.
Když dojela domů, bylo už pozdní odpoledne, Jeanne si dala brzkou večeři, okoupala se a sedla si k televizi a pustila si svůj oblíbený seriál a začala se koukat. Zkoukla pár dílů, mezitím zavolala Joshuovi a domluvila se s ním na zítra, že se k němu staví.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama