3. kapitola - Rozhovor a kulečník

26. září 2012 v 15:38 | Moony |  "Nečekaná láska" - Moony
Další kapitola k povídce :))
3. kapitola - Rozhovor a kulečník
Jeanne byla ranní ptáče a v čas, kdy nad Sheffieldem začíná svítit sluníčko, byla už vzhůru a chystala se na svůj ranní běh. Byla už převlečená do své nové teplákové soustavy oranžové barvy. Své dlouhé blonďaté vlasy sepnula do ohonu, lehce se namalovala a přetřela své plné rty jahodovým leskem a vyrazila ze svého malého domku a běžela do parku. Zhluboka dýchala a dostávala čerstvý ranní vzduch do svých plic. Proletěla park a vydala se dlouhou ulicí, která sousedila s parkem a zastavila se až před vysokým činžákem. Vyběhla do druhého patra a zaklepala na dřevěné široké dveře. Chvíli počkala a pak uslyšela těžké kroky. Dveře se potichu otevřely a v nich se objevil vysoký černovlasý muž, jehož modré oči zářily, a když uviděly človíčka ve dveřích, zatvářil se docela udiveně.
"Ahoj Jeanne, co ty tady?" Zeptal se zvědavě.
"Ahoj Joshuo, přišla jsem tě navštívit, jsem tu trochu dřív, než jsme se domluvili, ale to snad nevadí ne?"
"No," řekl nesměle, ale dál se nedostal.
"Joshi, pokud vadí, že tady jsem tak odejdu jo? Ale řekni mi to prosím upřímně."
"Ale to ne, Jeanne, jsem rád, že jsi tady, ale jen si mě překvapila. Nečekala jsem, že tady budeš už v sedm ráno?" udiveně se zeptal, když se podíval na hodinky na svém zápěstí.
"Očividně si teď vstal co?" smála se Jeanne, když si všimla, že je Joshua jen v kraťasech.
"Ale né, však mě znáš ne?" zastyděl se Josh a Jeanne nemohla zastavit svůj záchvat smíchu.
"Jasně znám. A už mě pustíš dál? Pořád stojím na chodbě, jestli sis nevšiml."
"Ach, promiň, pojď dál." řekl, pokynul rukou, aby šla dál a uhnul ze dveří.
Jeanne se jen usmála a šla do útrob bytu. Byla tady už mnohokrát, ale pořád obdivovala Joshuuv byt. Byl sice menší, ale i tak dost prostorný. Měl vlastně jen dvě místnosti a jedna z nich byla oddělena, to byla ložnice, ale jinak byl byt jen jedna místnost. Jeanne šla do levé části, ve kterém byl obývák sladěn do modro-šedé barvy a praštila sebou do úzké kožené sedačky na úzkých čtyřhranných nohách. Pohodlně se zabořila, opřela si hlavu o opěradlo a uvolněně se uvelebila.
"Ty se tady cítíš nějak uvolněně. V telefonu si zněla nějak nervózně a uplakaně. Co se stalo? Typuju to na Chrise? Co proved?"
"Ehm, no jak bych to řekla, včera jsme měli výročí a ten miláček místo, abychom slavili, se se mnou rozešel."
"Cože? Já ho přizabiju, chlapa jednoho odporného. Tohle mojí kámošce dělat nebude, jen ho potkám, dostane přes hubu."
"Joshuo," řekla výhružně Jeanne, "zkus to a dostaneš ty. Já se s tím vyrovnám sama, jsem ráda, že mě opustil. Podle mě to je troska, a pokud v tom je ženská, přeju ji, ať si ho užije, ty jeho výkyvy nálad." usmála se Jeanne.
"Ty seš číslo Jea."
Jea, tak jí říkal jen Joshua a Jeanne se to líbilo.
"No co, Joshi. Já jsem toho hajzla milovala a on mě takhle odkopl a to v den našeho výročí. Řekni mi, prosím tě, co bys dělal v mé situaci."
"Rozhodně bych si s ním nic nezačal." smál se Joshua.
Jeanne se zakabonila a udělala ksycht na svého kamaráda.
"Ale kotě, promiň mi to, je to prostě můj pocit. A pokud se ti uleví, omlouvám se."
"To je v pořádku, sice mě to na chvíli bude štvát, ale…" odmlčela se a oči se jí zasklily.
"Ale no tak, kotě." řekl Joshua a objal svou kamarádku.
Jeanne se rozbrečela a přitiskla se Joshuovi na hruď. Ten ji pevně stiskl a konejšivě objímal.
"Přestaň na to myslet, prosím."
"Hnusák Chris. Myslela jsem si, že by mohl být ten pravý. Byl milý, společenský, měli jsme společné zájmy, chodili jsme společně po večeřích, do kina i do divadla. A přišlo první výročí a místo, abychom spolu slavili, tak se se mnou rozejde. Mám prostě strašně moc nepovedených vztahů. Joshuo, proč mám pořád takové vztahy, poraď mi prosím, znáš mě už od dětství a znáš moje vztahy."
"To je sice fakt, ale podle mého názoru si vybíráš ty největší krasavce bez mozku. Měla by sis vybírat chlapy jiným stylem, ty můj hlupáčku." usmál se na ní, svým krásným úsměvem a ona si uvědomila, že se tady děje něco zvláštního.
Najednou si všimla, že jeho oči nejsou jen hnědé, ale jsou čokoládově medové a jeho úsměv ji dokáže dostat na kolena. Proč si tohohle nevšimla někdy dřív? Uvědomila si, že ho sice zná od dětství, ale nikdy ji nenapadlo, že by mohla na Joshuu myslet jinak než na nejlepšího přítele.
"Co se stalo?" zeptal se Joshua, když uviděl jak se Jea tváří. Celá se červenala, v očích měla jiskřičky, které trochu nechápal, a v tváři měla zvláštní výraz.
"Jea, copak se děje?" zopakoval otázku, ale s Jea to ani nehnulo a tak se Josh rozhodl, že s ní zatřepe. Zkusil to jednou, podruhé, ale nic. Už se bál, že se s ní něco stalo, ale Jeanne sebou najednou škubla a zčervenala ještě víc.
"Jea, jsi v pořádku?" ptal se potřetí Joshua a doufal, že se dočká odpovědi.
"Promiň, Joshuo, jen jsem se zamyslela."
"Bál jsem se, že ti něco je, tvářila ses dost divně. Celá si zčervenala, ve tváři si měla zvláštní výraz, jako bys mě pozorovala. Copak se stalo? Jsem snad rozcuchaný?"
"Rozcuchaný, to jsi ty vždycky, ale já se přece nedívala na tebe." zalhala Jea a sklonila pohled dolů.
Joshuovi to bylo divné, ale s úsměvem to přehlídl.
"Ale dost už, o mě. Co plánuješ na dnešní večer?"
"Myslel jsem, že zajdu na pivko s Bobem, ale pokud chceš jít s námi, klidně pojď, bude sranda. Zase tě vyklepu v kulečníku."
"Děláš si srandu? Ty a vyklepat mě v kulečníku? Ha, ha, ha, tak to je fór. Já fakt puknu smíchy," začala se popadat za břicho, "ty si blázen, když si myslíš, že zrovna mě vyklepneš v kulečníku. Vždyť já vyhrála už milionkrát a ty se vždycky naštveš. Vážně to chceš vyzkoušet znova?"
"Já to risknu. Neboj, možná budu mít dneska štěstí. Co ty víš, co se dneska ještě stane." usmál se svým laškovným úsměvem.
"Tak dobře, já se skočím převlíknout domů a vyrazíme ok?"
"Ty se chceš převlíkat?"
"Zlato, je 11 dopoledne, já letím domů, udělám si oběd, něco se poučím a v šest jsem u tebe jako na koni? Co říkáš?"
"To už je 11? To už strašíš 4 hodiny? To-to uteklo." smál se Joshua, když viděl jak se Jeanne tváří.
"Straším? Já že straším?"
"Jo, strašíš." Smál se Joshua.
"Tak jo, dobře, tohle bychom mohli dělat celý den a tak dost, já mizím. Uvidíme se večer ju."
"Ok, budu se těšit." řekl a zvednul se, aby ji vyprovodil.
Došli ke dveřím a Jeanne se vydala domů. Nebyla ani unavená a tak si dala druhé kolečko běhu, směrem ke svému domu. Doběhla, hodila si rychlou sprchu a svůj domácí ohoz a hodila sebou do křesla.
Myslela si, že bude odpočívat, ale zavolala jí její kamarádka a Jeannina plánovaná relaxace skončila. Oznámila ji, že mají mít dokončenou práci na 10A4 a jak si Jea v té chvíli uvědomila, neměla ani slovo. Rychlostí světla vyskočila z křesla, letěla do pokoje, popadla svou zeleno-černou tašku na notebook a vrátila se do obýváků. Sedla si do zpátky do křesla, zapnula svůj počítač a začala pracovat na své práci.
Zabrala se do práce, ani si neuvědomila, že zameškala oběd. Když se probrala, uvědomila si, že nejedla. Podívala se na hodinky, a když zjistila, že už je půl třetí odpoledne a má být v šest u Joshuy, nedalo ji moc práce spočítat si, že nemá moc času na vaření a tak hned šla do kuchyně a udělala si italské těstoviny a potom jak si je vychutnala, vydala se do koupelny, kde se rychlovkou osprchovala a šla do své šatny.
Vybrala si tyrkysově modrý top s výstřihem do V, pod ňadry a kolem krku olemován flitry a k tomu si vybrala vzdušnou sukni nad kolena s modrými vzorky. K tomu si vzala černé kozačky a na krk si pověsila bílou spirálu.
Oblečená se ještě rychle namalovala a šla k autu.
Dorazila k Joshuovi, zazvonila a čekala, až se ten lenoch konečně dovalí otevřít. Málem se už chystala otevřít, ale najednou se otevřely a v nich jako hora stál Joshua v modrých jeansech a černé mikině. Jeanne neodolala, když viděla jak se tváří a začala se smát. Josh na ní divně koukal a nechápal, co se děje a raději se zeptal.
"Ty ses nějaká vysmátá. Co se zase děje?"
"Promiň, Joshuo," řekla mezi záchvaty smíchu, "ale ty tu seš jako nějaký bůh pomsty a já neodolala a spravila si náladu o několik stupňů nahoru. Moc ti děkuju."
"Není za co, slečinko." naoko se urazil a pokynul ji rukou, aby šla dál.
"Proč jdeme dovnitř. Jdem se přece bavit ne? Dělej, lenochu."
"Zkus mi ještě jednou říct lenoch a uvidíš, co ti udělám."
"Uděláš? Ty mě? Co třeba? Uchechtáš mě k smrti?"
"Ty nezkoušej mě, já nemám náladu."
Jea se zastavila na místě, Joshua si toho nevšiml a narazil zezadu do ní.
"Moment! Co se ti stalo? Ráno jsi byl v pohodě. Nebo snad ne? Ničeho jsem si nevšimla."
"Neměla si čeho, ale teď ji nemám. Nevím proč, ale dneska je den blbec. Když si odešla, měl jsem takový zajímavý hovor. Volal mi šéf a oznámil mi, že pokud se v práci nezlepším, vyhodí mě."
"Vyhodí? Tebe? Vždyť jsi byl a doufám, že taky pořád jsi jeho oblíbený pracant ne? Nemohl se splést?"
"Já ti ani nevím, ale prostě zavolal mi a oznámil, že mě vyhodí, pokud nepřestanu dělat takové blbosti, jako do teď."
Jeanne vyvalila své oči a nemohla uvěřit tomu, co slyší.
"Jaké ty děláš blbosti? TO by mě teda zajímalo. Co si pamatuju, ty ses vždycky snažil být nejlepší. Pamatuji si tě ve škole, když si seděl vedle mě, pořád ses hlásil a měl jsi samé jedničky. Skoro každý tě považoval za šprta, jen já jsem věděla, že jsi jen tak do vědění a potřebuješ všechno vědět. A teď mi chceš namluvit, že máš problémy v práci? To ti ani trošičku nevěřím, to teda ne."
"Chceš nebo ne, je to pravda a můj šéf, inženýr Hellovský, mě chce vyhodit a já ani nevím proč, štve mě to a myslím si, že mě někdo nabonzoval, asi někdo žárlí."
"No jo, ale kdo? Máš nějaké tušení? Kdo by to mohl být?"
"Ne, absolutně ne, se všemi jsem vycházel dobře. S nikým jsem se nepohádal, nikomu jsem nedělal naschvály, prostě nic, nevím, co se stalo."
"Tak jak to, že tě chtějí vyhodit?"
"Já nevím, nechápu to, ale …" nedořekl a zhroutil se na své křeslo.
"Ale no tak," chlácholila ho Jeanne. "Určitě se to nějak vysvětlí. Ty přece nejsi nějaký lempl, který by nic nedělal. Zkus zajít za šéfem a nějak to vysvětlit. Uvidíš, že se to vysvětlí."
"Jea, ty mě dokážeš pochopit, utěšit a rozveselit. Kočko, proto tě mám rád." řekl, objal ji a posadil si ji na klín. Objal ji kolem pasu a položil hlavu na její ramena. Jeanne se divila, ale objetí opětovala.
Takhle zůstali společně dost dlouhou chvíli, ale Joshua se najednou odtrhl a omluvil se.
"Nemáš se za co omlouvat, Joshi." řekla Jeanne a seskočila z Joshova klína. Ten jí jen neochotně pustil. Začal si uvědomovat, že se tady děje něco zvláštního a on jen nechápal co.
"Tak, kdy vyrazíme na ten kulečník? Mám chuť tě pořádně vytřískat." smála se Jeanne.
"Jasně, jdeme. Jen zavolám Bobovi jak je na tom."
"Jasně."
Joshua neochotně vstal, zašel si pro mobil a vytočil číslo na svého kamaráda Bobyho.
Chvíli čekal, až se ozve melodicky hlas s pozdravem.
"Robert Bobby, prosím?" Ozvalo se z telefonu.
"Ahoj, Boby, tady je Joshua."
"Čáu, Joshuo. Jak je?"
"V klidu kámo. Tak co, jsi připraven na kulečník? Vedle mě už stojí dnešní poražený." Začal se smát.
"To už je u tebe Jeanne? Tak to já taky valím. Uvidíme se v klubu ok?"
"Dobře, vyražíme. Tak zatím."
"Zatial." Odpověděl Bobby v telefonu a zavěsil. Joshua se usmál, odložil mobil a měl, co dělat, aby se ubránil Jeanne.
"Já jsem poražená jo?" Vztekala se a začala Joshuu lechtat.
Svalili se na zem. Na chvíli měl navrch Joshua, na chvíli Jeanne. Najednou byla Jeanne pod ním a on se na ni díval se zajímavým leskem v očích. Neodolala, zvedla hlavu a jemně přejela jazykem přes Joshuův spodní ret. Překvapilo ho to, vyvalil oči a podíval se na ní s otazníkem v očích.
"Promiň, nechtěla jsem." Zčervenala Jeanne a chtěla se odtáhnout. Ale Joshua ji to nedovolil. Zakroutil hlavou a začal jí líbat. Jeanne jen zavřela oči a užívala si Joshuovu blízkost. Objala ho pevně kolem krku, stáhla ho k sobě a vracela mu vášnivě polibky. Trvalo to dlouho, ale najednou si Joshua uvědomil, v jaké jsou poloze, zvedl hlavu a podíval se na Jeanne. Ta měla oči pevně zavřené, tváře zčervenalé a dech těžký.
Pomalu vstal, beze slov pomohl své kamarádce na nohy.
Ani jeden nechtěli nic říkat. Jeanne se ustavičně na Joshuu dívala a čekala, že něco řekne, že jí to vyčte, ale on mlčel. V čích pořád zamyšlený výraz.
Společně vyrazili do klubu. Mlčky.
Když přijeli, Joshua zaparkoval kousek od klubu, nabídl Jeanne rámě a šli dovnitř.
Bobbyho našli u jednoho ze stolů blízko kulečníku. Divil se, proč jsou jeho přátelé tak z ticha, ale když viděl jejich výrazy, pochopil, že to nebude chtít vědět.
"Ahoj Jeanne. Tebe jsem už dlouho neviděl. Jak se máš? Co školu? Chris?"
"Ahoj Bobby, mám se fajn. O Chrisovi mi nemluv, rozešli jsme se. A škola? Zvládám ji. A co ty? Pořád nemáš nikoho?"
"Ne, bohužel nemám. Máš zájem?" smál se, ale přestal, jakmile viděl Joshuův pohled.
"Co se tady sakra děje, vy dva." začal rázně Bobby.
"Nic, co by se mělo stát?!" odpověděl Joshua s výrazem "neptej se".
"No oba na to nevypadáte. Ale to je raději jedno, neptám se. Co si dáte?"
"Pivo." řekl Joshua a vrátil si do tváře svůj zamyšlený pohled.
"Co jiného, že Joshuo? A ty Jeanne?"
"Pokud by bylo mojito?"
Bobby na ni mrkl a odešel k baru.
"Joshuo, to co se stalo, mě mrzí, ale mohl by ses přestat takhle tvářit?" začala znenadání Jeanne.
"Mě to nemrzí, jen přemýšlím, proč se to stalo."
"Aha." odpověděla jen Jeanne a zahleděla se do davu. Najednou se jí rozšířil úsměv.
"To snad není možné." řekla pro sebe a vyrazila pryč.
Joshua jen sledoval, jak míří k dvěma ženám. Bylo vidět, že se dlouho neviděly. Objímaly se, smály se něčemu. Když se Jeanne otočila a ukázala na něj, bylo mu jasné, že nebudou jen tři.
Joshua se přistihl, že pozoruje Jeanne. Když se vracela zpátky ke stolu, nemohl od ní odtrhnout oči. Díval se na její krásnou tvář, obdivoval její chůzi. Uvědomoval si, že k ní něco cítí. Ale zakazoval si to. Věděl, že ona hledá něco jiného. Jenže když si vzpomněl na ten polibek, nevypadalo to, že by Jeanne chtěla někoho jiného.
Když všechny tři dorazili ke stolu, začala je Jeanne představovat.
"Joshuo, tohle je Alice Roosweltová a Suzanne Terrierová. Moje bývalé spolužačky."
Alice byla vysoká blondýnka s modrýma očima. Na sobě měla růžový top s filtry, černé kraťásky se stříbrným páskem. K tomu černé náušnice, náramek a řetízek. Na nohou černé lodičky s kamínky.
Suzanne byla vysoká černovláska s tmavýma hnědýma očima, které měla zvýrazněné černými linkami. Na sobě měla bílý top, krátkou sukni a v uších bílé náušnice. Na nohou měla conversky upravené jako kozačky.
"Ahoj Alice, ahoj Suzanne. Jsem Joshua."
"My víme." řekla unisimo a jemně mrkly na Jeanne.
Joshua se chtěl zeptat, ale vyrušil ho Bobby, který se teprve vrátil od baru. Byl tam snad 20 minut.
"No konečně, dej sem to pivo." řekl nervózně Joshua a vytrhl Bobbymu pivo z ruky. Ten jen zakroutil hlavou a raději nic neřekl. Pak si všiml nových tváří u stolu a začal se představovat.
"Mimochodem, jsem Bobby, kdyby mě někdo zapomněl představit."
"Vidíš to. Promiň Bobby. Tohle je Alice a Suzanne, moje kamarádky."
"V pohodě Jeanne. Ahoj holky."
"Ahoj," řekla Alice a podala Bobbymu ruku, "jsem Alice."
"Těší mě."
Jeanne si všimla zalíbení u Alice i Bobbyho a veděla, že se tvoří nový pár.
"Takže, už jsou představeni všichni? Ano? Konečně." Oddechla si Jeanne, sedla si a napila se mojita.
Večer běžel mílovými kroky. Parta si zahrála pár kol v kulečníku, poznali se navzájem a užívali si to. Jen Joshua byl pořád zaražený. Nekomunikoval, jen objednával další a další pití. Začal být dost pod obraz, tak Jeanne ukončila veselí, rozloučila se s ostatníma a odváděla Joshuu do auta a následně domů.
Skoro netrefil domů, pořád si něco mumlal pod nosem, ale Jeanne raději nechtěla vědět, co. Došlo ji, že se Joshua takhle zřídil kvůli ní. Nechtěla mu přidávat další starosti.
Když ho ukládala do postele, uvědomila si, že je do něj zamilovaná. Chystala se už k odchodu, odešla z ložnice, ale najednou se ozvalo.
"Jeanne." To sténal Joshua ze spaní.
Oslovované vyhrkly slzy z očí, vrátila se, políbila Joshuu a raději hned utekla. Všimla si, že Joshua polibek opětoval. A to nechtěla. Proto ihned vyrazila domů, kde si sbalila pár věcí, nasedla do svého auta a odjela.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuzik Zuzik | 16. dubna 2014 v 20:48 | Reagovat

Pěkně se to rozjíždí, hned jdu na další kapitolu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama