4. kapitola - Nevědomost

26. září 2012 v 15:41 | Moony |  "Nečekaná láska" - Moony
A je tady další kapitolka :)


4. kapitola - Nevědomost
Druhý den ráno na sebe Jeanne hodila ryflové tříčtvrteční kalhoty a červené tílko s hlubokým výstřihem, popadla klíče od auta a ujížděla ve svém BMV dál na jih. Chtěla odjet od Joshuy. Věděla, že ho miluje, ale on jí ne. Takže je lepší pro ně oba lepší, když zmizí.
Než odjela, zavolala rodičům, aby se nestarali, kde je. Neřekla jim, co se stalo. Jen jim oznámila, že jede na dovolenou. Rodiče se sice vyptávali, ale z ní nic nedostali.
Mezitím, co Jeanne ujížděla po dálnici, Joshua pomalu vstával ve svém bytě z postele.
Bolela ho hlava, tak jako nikdy. Nadával si, pro svou blbost. Moc nepije, protože zná své kocoviny. Nic si nepamatuje. Ale tentokrát to bylo jiné. Pamatoval si všechno. A některé věci až moc dobře.
Vzpomínal na včerejší den. Vzpomínal na polibek s Jeanne tady v bytě, pamatoval si její výraz a to, jak se chovala. Uvědomoval si, co provedl. Věděl, že se musí omluvit, ale předtím musí zvládnout úpravu.
Vyrazil do koupelny, osprchoval se, oholil, oblékl a vydal se zpátky do kuchyně, pro aspirin. Ten mu snad pomůže a postaví ho na nohy, aby se mohl vydat za Jeanne a vysvětlit jí své chování.
Než, ale pojede za ní, nedalo mu to a zavolal Bobbymu, aby zjistil, co všechno se dělo. Od jisté doby měl okno.
Vytočil kamarádovo číslo, počkal, až začne vyzvánět, nečekal na Bobbyho pozdrav, hned začal vyzvídat.
"Ahoj Bobby, prosím tě, co všechno se včera stalo? Mám více méně okno."
"Ahoj, ožralče. No, jak ti to říct. Od začátku ses choval divně. Vlastně vy oba. Ale Jeanne to lépe schovala. Ty sis začal nalívat. Když už si měl dost, Jeanne tě vzala domů, ale já zůstal s Alicí a Suzanne. Co se dělo u tebe, to ti nepovím, to musíš vyzvídat jinde." smál se Bobby do telefonu.
"Aha, no tak to si nepamatuju jen ten odjezd. To je povzbuzující zpráva." řekl ironicky Joshua, rozloučil se a zavěsil.
Nečekal na nic a hned volal Jeanne domů. Ale ozval se jen záznamník. Joshua cítil, že je něco špatně. Jeanne měla zapnutý záznamník jen, když je někde pryč.
"Jea, sakra kde seš?" mumlal si pro sebe a přemýšlel, kde by mohla být.
"Možná u rodičů," řekl si a hned tam volal.
Zvedl to Jeannin otec.
"Dobré ráno, pane Waltersi. Tady Joshua."
"Ále," protáhl pan Walters, "dobré ráno, Joshuo. Jak se máš? A co bys potřeboval?"
"Mám se docela dobře. Potřeboval bych mluvit s Jeanne, ale nemůžu se jí dovolat. Není náhodou u vás?"
"Promiň, Joshuo, ale v tom ti nepomůžu. Doma, ani u nás není. Zrovna teď je někde na cestě na jih. Odjela, ale neřekla kam. Ještě se neozvala."
"Odjela?" divil se Joshua.
"Ano, volala ráno, že už je sbalená a nachystaná na odjezd. Jen nám to oznámila."
"Aha." řekl jen Joshua.
"No, tak děkuju, pane Waltersi. Prosím, kdyby se ozvala, zavolejte mi, potřebuju s ní mluvit."
"Dobře. To není problém. Tak ahoj Joshuo. Ozvu se, ale nevím kdy."
"Nashle." rozloučil se a zavěsil.
Když odložil mobil, zničeně si sedl do křesla a dal si hlavu do rukou. Pořád ji měl jako v ohni. Hold, ještě mu nevyprchal alkohol z hlavy. Seděl dlouho a vyčkával na hovor od Jeanniného otce. Ale když se ani do večera neozval, věděl, že to nebude jen tak. Přemýšlel, co se děje s Jeanne. Nechápal její chování, vždyť spolu ani nic neměli.
"Co se tu noc dělo?" Přemýšlel Joshua.
"Vždyť bych si snad pamatoval, jestli bychom se spolu vyspali," pokoušel si vzpomenout, ale nešlo to. Rozhodl se, že najde Jeanne sám a zjistí, co se děje. Přece ji nemohl vykolejit jeden polibek, to je přece blbost. Anebo jo? Vždyť jeho samotného to dostalo. Vždycky byl do Jeanne zamilovaný, už od dětství. Znali se už dlouho, ale on nenabyl odvahy přiznat své city. Raději pozoroval, jak si jeho vysněná randí s takovýma idiotama, jako je Chris, ale když se objevila před čtyřmi dny před jeho dveřmi, ztratil hlavu. Dostal naději, že by se konečně mohl odhodlat a vyznat Jeanne lásku, ale pak nastal ten osudný večer s kulečníkem a teď je jeho láska pryč a on nemá tušení kde.
Nečekal, až ho přepadnou nějaké vzpomínky, dal si ještě jeden aspirin a vodu s citronem. Na motorku by nesedl. Měl toho v sobě ještě dost. Šel si ještě na chvíli lehnout a hned brzo ráno se sbalil a vyrazil na cestu. Nasedl na svou druhou lásku, Suzuki GSFX 600, a pádil od svého domova za svou láskou.
Cesta mu ubíhala rychle. V Londýně byl za necelé tři hodiny a pak se dal na jih k městečku Eastbourne. Měl tam pár známých. Ti by mohli vědět, kde je Jea.
Přijel tam, když hodiny na místním kostele odbíjely poledne. Nechtěl rušit svého bývalého spolužáka Toma, byl jistě v práci. A tak se vydal do místního motelu a najal si malý pokoj.
Ani si nevybaloval, jen sebou prásknul na postel a zahleděl se do prázdna. Před očima měl pořád jednu a tu samou dívku. S dlouhými blonďatými vlasy a krásnýma zelenýma očima. Slíbil si, že ji najde a že ji řekne, co k ní cítí. Nedokázal by bez ní žít. Nechápal se, že doteď mu stačilo pár kamarádských chvilek. Ležel na posteli dost dlouho, když najednou ho přepadly vzpomínky.
Začal si uvědomovat, co se stalo. Viděl, jak ho Jeanne táhla domů, jak ho ukládala do postele a on ji zničeně, opilecky zavolal. Zpod zavřených víček, zamlžených alkoholem viděl, že se k němu vrátila a políbila ho. Opětoval ho, ale jeho krásná dívka utekla se slzami v očích.
"Konečně," vyskočil Joshua z postele.
"Tak takhle to byla. Sakra, ale proč brečela. Nevěřím, že bych měl takové štěstí a i Jea by do mě byla zamilovaná. To si moc fandím teda." Hudroval pod vousy a přitom si balil těch pár věcí, co vyndal. Rozhodl se, že zajde za Tomem, pak na chvíli k oceánu a dále za Jeanne.
Netušil, kde se může jeho Jea nacházet. Kde může být. Ale věřil svému srdci, že ho vede dobře.
V recepci zaplatil za tu jednu noc, nasedl na svou motorku a jel za Tomem. Přišel k malému patrovému domu a zazvonil na zvonek. Chvíli počkal, a když se otevřely dveře, málem svého kamaráda nepoznal.
"Joshuo? Sakra, to seš ty? Já tě ani nepoznal."
"Čáu Tome, jak se máš? Kámo nápodobně, nějak ti narostl tatíčkovský pupek." Smál se mu Joshua.
"Hele, nech toho. Mám na to právo, tři děti dají zabrat."
"Tak ty sis teda pospíšil. Neviděl jsem tě jen pár let a ty už jsi stihl tři dětičky, gratuluju."
"Děkuju. Co ty tady? Potřebuješ po mě něco."
"No, abych řekl pravdu tak jo. Pamatuješ si na Jeanne?"
"Jeanne, no jasně že jo. Nedávno tady byla. Malí se z ní málem zcvokli, ona by měla mít děti. Je máma jako vyšitá."
"Jea tu byla? Tome, řekni mi, kdy tady byla a neřekla ti, kam jede?"
"Ale, ale Joshuo ty ses nám zamiloval?"
"Já? Ale né…" protestoval.
"Přestaň zastírat. Byla tady včera a říkala, že si jede odpočinout od starostí, říkal jsem si, co ona může mít za problémy, ale neptal jsem se jí na to."
"To já asi vím, co jí trápí."
"Takže mám pravdu. Seš zamilovanej a nevíš, kde máš svou lásku, no teda Joshuo. To bych do tebe neřekl."
"Tak, co už se mnou naděláš. Ale fakt potřebuju vědět, kam jela. Neřekla ti přesně místo?"
"Řekla."
Joshua čekal až z něj něco vypadne, ale Tom pořád mlčel.
"Sakra Tome, mluv. Nemám moc času."
"No jo ty seš teda nedočkavý. Říkala, že má najatý pokoj v Bexhillu. Je to odsuď tak 20 km. Budeš tam tak za 20 minut."
"Tak já fičím. Musím ji najít a to co nejdříve."
"Ok. Tak se pak ozvi jo?"
"Jasně, přece musím poznat tvou sličnou manželku a rozkošné dětičky."
Tom se jen zasmál a rozloučil se zasněným Joshuou, který byl v myšlenkách u své milé.
Joshua neváhal a hned nasedl na motorku a vyrazil do Bexhillu hledat Jeanne. Netrvalo mu dlouho a za necelou půlhodinu dorazil na místo. Rozhlédl se kolem a všiml si, že je kolem něj moc lidí, ale ani se tomu nedivil, zrovna byla hlavní letní sezóna a turisti do malého městečka Bexhill jezdili rádi.
Bylo to malé městečko se starým kostelem s pár hradbami. Turisty spíše lákaly bělostné pláže, slavné restaurace a lahodné stánky se zmrzlinou.
Joshua se vydal do prvního hotelu, který uviděl a začal se vyptávat na Jeanne Waltersovou. V prvním hotelu nikdo takový nebyl a on se vydal do ostatních a hledal svou krásku.
Když se začalo stmívat, byl už vyčerpaný, prošel skoro všechny hotely a nikde Jea nebyla. Už se chtěl vrátit zpátky.
Ještě před odjezdem se rozhodl jít si zaplavat do modrého oceánu. Pláže byly vylidněné, všichni už byli na večeři a tak si vybral opuštěnou pláž obehnanou vysokými skálami, které toto místo dělaly tajuplným a magickým.
Joshua opřel motorku a skálu, svlékl si džíny a zelené tričko a v hnědých kraťasech se žlutými pruhy a vyrazil do moře.
Potřeboval unavit své svaly a zaměstnat svůj mozek, aby se soustředil na plavání a nemyslel na Jeanne.
Uvědomoval si, že mu strašně chybí. Nechápal, jak mohl dopustit, že to dopadlo tak špatně a on je teď sám a jeho milá neví, co k ní cítí.
Joshua vylezl z moře, sedl si na skalisko a zadíval se na obzor, kde zrovna zacházelo slunce. Pozoroval ten zázrak, ty ohnivé barvy a přitom mu nějak sklouzly oči na vzdálenější koutek pláže.
Málem se mu zastavil dech a on spadl z místa, kde seděl. Z oceánu vylézala vysoká blondýnka v hnědých plavkách. Byla úžasná a Joshuovi se zastavilo srdce. Poznal v ní svou hledanou lásku. Nemohl uvěřit svým očím, celou dobu ji měl u sebe. Seděl u oceánu dobré dvě hodiny a zdálo se mu, že se vedle něj ještě někdo koupe.
Zasněně se postavil a díval se na tu božskou osobu. Už si myslel, že si ho Jeanne nevšimne, ale najednou zvedla oči a nemohla uvěřit tomu, co vidí.
Jeanne bylo jasné, že za ní pojede, ale netušila, že ji najde tak brzo. Znervózněla a zastavila se. Pak si uvědomila, co znamená jeho zasněný pohled a pochopila to, co si nechtěla přiznat.
Pořád stála na místě a nic nedělala. Měla zastřený pohled, jako by pochopila, co má v hlavě a co si myslí.
Joshua se konečně rozhoupal a vydal se naproti ní. Stála jako solný sloup. Když přišel k ní, skoro nedýchala, a když ji zvedl do náruče a políbil, roztála jako med.
"Joshuo." zašeptala.
"Co mi to sakra děláš. Princezno, tohle už nikdy, rozumíš, nikdy nedělej. Miluju tě strašně moc. Kočko, málem jsem umřel, když jsem zjistil, že si zmizela."
"Taky tě zbožňuju, ale musela jsem odejít, myslela jsem, že mě nechceš!"
"Já vím, vždyť jsem se tak tvářil, ale musím se ti přiznat, že sis si mě získala ,už když ses vrátila ze školy."
"Ale vždyť to už jsou dva roky. Proč jsi nic neřekl?"
"Protože jsem k tomu neměl příležitost. Před dvěma roky jsi byla se Stevem a pak s Chrisem. No, a když jste se s tím hajzlem rozešli, přišel večer s kulečníkem a ty si mi pak utekla. Kdy asi jsi to měl říct?"
Jeanne se zastyděla, sklopila hlavu, ale nic neříkala.
"Zlato, nelam si s tím hlavu. Říkám ti to teď. Miluju tě a nechci bez tebe být."
"Vždyť já tebe taky kocourku."
Joshua se usmál a zvedl ji do náruče a vydal se s ní k dece. Položil ji na ni a začal se s ní milovat. Prožili spolu nádherné splynutí a navzájem si říkali a dokazovali, že se milují.
Byla už pozdní noc, když se Jeanne a Joshua sbalili, nasedli na motorku a vyrazili do malé chatky na pláži, kterou si Jeanne pronajala na celý týden. Myslela si, že bude sama a bude si užívat klidu, ale uvědomovala si, že by jenom brečela a zkoušela odolávat její lásce.
A teď je tady v náručí svého prince a září štěstím. Joshua schoval motorku do malé garáže a vydali se ruku v ruce do domu.
Uvnitř si nachytali večeři, kterou snědli v posteli, kde strávili zbytek večera. Jelikož Jeanne měla chatičku najatou na celý týden, společně se rozhodli, že si udělají malou dovolenou u moře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzik Zuzik | 16. dubna 2014 v 21:11 | Reagovat

Líbí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama