23. GRIMMAULDOVO NÁMĚSTÍ

19. prosince 2012 v 16:00 | Tessa |  "Boj o lásku" - Tessa
23. GRIMMAULDOVO NÁMĚSTÍ

" Doro vstávej, no tak, holčičko, ty dneska nejdeš do práce?"
" Co, kdo, nech mě, já nechci,…"
" No tak Nymfadoro Tonks okamžitě vstávej.Máš své povinnosti."
" Mami, nech mě, já dneska do práce nemusím."

" NO to, dobře, ale taky bys mohla pomoci mě doma. Nemusím být pořád na všechno sama."
" Co?" Dora byla úplně mimo. V noci spala po dlouhé době konečně dobře. Nemučily ji sny o Removi, ropuše, ani smrtijedech. Ale o to hůř se jí vstávalo.
" Dobré ráno" prohlásila jakmile usedla ke stolu a přitáhla si svůj oblíbený hrnek s krásně vonící kávou.
" Dobré ráno. V kolik jsi u Merlina dorazila domů? A kde jsi byla celou noc?" spustila výslech paní Tonks.
" Ale mami, kde bych byla? Měla jsem něco do práce. A vrátila jsem se dost pozdě na to, abys mě budila takhle brzo ráno." Spustila Tonks a upila si kávy, která byla dost silná na to, aby ji aspoň trochu probudila.
" No nic, už budu muset jít."
" Říkala jsi, že do práce nemusíš…"
" Jo, ale mám něco jinýho, zatím ahoj."

Tonks se přemístila do malého parčíku nedaleko Grimmauldova náměstí. Došla na ulici před domy číslo 11. a 13. a v duchu si pomyslela adresu Grimmauldovo náměstí č.12. Najednou se domy začaly roztahovat a mezi nimi se objevil dům s již zmíněným číslem. Tonks se pro jistotu rozhlédla kolem a potom vykročila ke dveřím. Přivítal jí těžký zápach zatuchliny a z kuchyně se k ní donášely zvuky. "Porada už asi začala" pomyslela si a rázným krokem vyrazila ke kuchyni. Zapomněla však na velký, těžký stojan na deštníky, zakopla o trolí palec a s rachotem se natáhla na zemi jak dlouhá, tak široká. Závěsy na stěně se odhrnuly a stará paní Blacková začala nadávat na všechny strany. Kolem Tonks, stále se válející na zemi prošel Krátura, který si také neodpustil pár těch peprných nadávek, které Dora již dávno ignorovala. Z kuchyně se vyhrnul Sirius, který se začal okamžitě věnovat své milované matince a Remus, který se ujal pomoci Tonks a chytání deštníků po podlaze. Když bylo vše konečně tak jak má být, tak se všichni společně vydali do kuchyně, kde již všichni členové řádu seděli kolem stolu. K Dořině překvapení i všichni učitelé z Bradavic včetně brumbála.
" Á slečna Tonks, slyšel jsem, že jste navštívila Bradavice." Přivítal ji Brumbál.
" Ano, no, nebylo to nic příjemného,to mi můžete věřit."
" To ti věříme - ropucha po tvé návštěvě zuřila tak, že si to odnesli prvňáci - naštěstí byli z Nebelvíru."
" Milý jako vždy Snape, že???" neodpustil si poznámku Sirius.
" No tak nechejte toho.Chováte se pořád jako děti. " okřikla je Minerva.
Dora se musela uchechtnout a pohledem se střetla s tím Brumbálovým. Byla si jistá, že na ni mrkl.Tenhle pocit měla ostatně vždy, když se na něj podívala, jako by jí dodával odvahu. To zažila už na škole.
" Tak nám povězte, co se dělo s paní ředitelkou?"
" No…." Protáhla Tonks " asi jsem jí neřekla zrovna to,co chtěla slyšet, jenomže mě vytočila tím, že mi chtěla podstrčit veritasérum, no a…" Dora nemohla domluvit, protože se do toho vložil Remus.
" Doro, jenom mi neříkej, že jsi ji zase něčím nakvasila, když jsi se mě zastávala" v jeho očích šel vidět strach.
" No,tak trochu?"
" Ne, vždyť už jsem ti říkal, že se o mě nemáš strachovat a snažit se mě chránit, že mi to stejně nijak nepomůže a tobě to ještě ublíží."
" Sakra já vím, jenomže tady nešlo zas až tak o tebe ale o ni. Hrála si na dojemnou ředitelku, který jde o blaho dětí, které byly v hrozným nebezpečí když jsi tam učil, tak jsem jí řekla…"
" U Merlina co jsi jí řekla?" vložil se do toho Moody.
" No něco v tom smyslu, že tam jsou ty děcka v nebezpečí teď víc, když je tam ona…" šla Tonks s pravdou ven. Všichni strnuli v úžasu, jenom Sirius se rozchechtal na celý dům.
" Holka, ty jsi jí to nandala. Ty se nezapřeš." Tohle Tonks právě potřebovala slyšet. Podporu. Zacukalo jí v koutcích, ale najednou se zarazila.
" Co vy dva tady děláte?" pohled jí spočinul na dvojčatech Weasleyových.
" No my, odešli jsme ze školy."
" Cože?" vytřeštila nevěřícně oči. Pohledem přebíhala z Molly, která vypadala, že každou chvíli bouchne, na kluky.
" No, my totiž, už nás to tam štvalo, tak jsme zařídili takový menší ohňostroj a frnkli jsme."
" Menší ohňostroj?" zajímalo Tonks.
" No, nějaký naše výtvory, ohnivýho draka, taky pár bomb hnojůvek, ropuše jsme zapálili vlasy a tak…" začal vyprávět Fred. Tonks se rozchechtala na plno. Vzpomněla si totiž na zvláštní účes, kterej Umbridge měla, když dorazila do Bradavic.
" Prosím tě Tonks, mohla bys mi vysvětlit, čemu se směješ, vždyť to co tihle dva provedli bylo tak, tak nezodpovědné. Odejít ze školy, před zkouškami, co z nich teď bude?" spustila Molly a z očí jí šlehaly jiskry.
" Molly klid, vždyť to muselo bejt super. Živě si ropuchu dokážu představit jak jí hoří vlasy."
Po tomhle se začali smát všichni, včetně učitelského sboru, dokonce i Molly.

Dalších pár dní proběhlo celkem v klidu. V práci byla sice dost napjatá situace, ale to Tonks nějak přežila. Celkem jí nevadilo, že s ní krom lidí z řádu nikdo jiný nemluví a za zády si špitají, že to táhle se stvůrami.
Už to byl rok, co se Voldemort vrátil a pořád nic. Nastal květen a všichni v řádu měli neblahé tušení, že se něco stane, pokud ne hned teď, tak určitě na konci května, kdy bude pojede Harry na prázdniny domů. Proto byly posíleny veškeré hlídky a většina členů, pokud neplnila nějaký úkol, tak se zdržovala na ústředně.

" Ahoj, je někdo doma?" Pronesla Tonks, když se jí konečně podařilo umlčet paní Blackovou a nikoho to nepřivolalo.
" Hmm to je divný, kde jste kdo?" zkusila to znovu,ale nikdo se neozval. Nakoukla do kuchyně,ale ta byla prázdná, jenom na stole byly dva hrníčky s kávou. Tonks tedy začala vystupovat po starých schodech do dalších pater. Na odpočívadle v prvním patře zaslechla slabé zvuky. Šly z horního pokoje, kde byl vždycky Klofan. Vydala se tedy tam, doufajíc, že tam konečně narazí na Siriuse. A taky, že ano. Sirius s Remusem tam byli skloněni nad Klofanem a něco mu dělali s nohou.
" Co se tady děje? Co to blbnete?" zeptala se Tonks, zatím co se uklonila zvířeti. To jen slabě opětovalo její pozdrav a pustilo jí k sobě.
" No já nevím, najednou měl tuhle ránu. Nevím kde si to mohl udělat." Ukázal Sirius na Klofaův pařát.
" Siriusi, jseš si jistej, že si to udělal, sám?" zajímala se Tonks, když si ránu prohlédla.
"Cože? Kdo by mu to udělal?"
" NO to já sice nevím, ale vypadá to jako řezná rána. A takovou si zvíře samo neudělá." pokračovala Tonks.
" To je blbost. Kdo by chtěl…" začal zase Sirius, ale v tom se zezdola z haly ozval hrozný křik. Všichni se rozběhli dolů, podívat se, kdo je příčinou toho rámusu.

" Snape, co to tady vyvádíš?"
" Takže tě nemaj. To jsem si mohl myslet."
" Co to žvaníš??" nechápal Sirius.
" No Potter tvrdil, že měl zas to vidění, že tě chytil Temný pán a mučí tě na ministrestvu." Vysypal ze sebe Snape.
" Co to je za blbost? Vždyť ministerstvo hlídáme. Kdyby tam někdo byl, tak o tom víme a…."
" Siriusi, není Harry schopný jít tam, že ne???" zeptala se Tonks, spíše šeptem.
" Obávám se že je. Musím tam, musím mu jíst pomoct. Určitě to byla past Voldemorta, aby ho dostal."
" Ano, ale Siriusi, ty tam nemůžeš, prosím."
" Ne Doro, ty to nechápeš, já tam musím."
" Ne. No tak Remusi sakra, mohl bys mi pomoct?"
" Siriusi,Dora má pravdu, ty tam nemůžeš. Půjdeme my, a ty tady počkáš a všechno řekneš ostatním."
" Ty jsi se zbláznil Reme??? Já v tom Harryho nenechám. Rozumíš? Nenechám. Jdu s váma." Ukončil tenhle rozhovor Sirius.
" Kráturo" zařval na domácího skřítka tak, že Tonks leknutím uskočila o jeden krok zpátky.
" Jakmile dorazí Brumbál, tak mu řekneš, že jsme na ministerstvu abychom zachránili Harryho, jasný? A pokud sem dorazí nějaký člen řádu tak mu to řekneš taky a pošleš ho za námi, je ti to doufám jasné? A nezkoušej žádné podfuky, nebo si to odskáčeš. Nezapomeň, kdo je tvůj pán. Rozuměl jsi mi?"
" Ano pane, Krátura pánovi rozuměl, Krátura udělá vše, co mu pán nařídil"
S tím se vydali všichni na ministerstvo. Ve dveřích štábu narazili ještě na Moodyho, Pastorka, Kopála, Dóžeho a Vanceovou s Tobolkou, kteří se zrovna vraceli z nějaké akce. Všichni se sebrali a namířili si to co nejrychleji na ministerstvo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kristen Kristen | Web | 19. prosince 2012 v 16:43 | Reagovat

:( Siriusko o chvíľku zomrie :(
Ale inak pekná kapitola :)

2 Moony Moony | Web | 19. prosince 2012 v 19:00 | Reagovat

Siriuse ne, proč si nemohla změnit i tohle pako :D no aspoň ten konec sis skvěle vylepšila, ale ten je za dlouho :D :D dokonalost sama tahle povídka :))

3 Tessa Tessa | 19. prosince 2012 v 20:24 | Reagovat

Vždyť tohle je moje JEDINÁ povídka, ve které Siri umře a ani tak nejsi spokojená... :D to je strašné. A nemohla jsem to změnit, protože mi to pomohlo v ději :P nemůžu taky zachránit všechno a všechny, to už bych totiž nebyla Tessa, ale Chuck Norris... a to já jako nechci, ne že bych si nějak extra fandila, ale přecejenom si myslím, zcela skromně a ve vší počestnosti a služnosti, že jsem přecejenom o něco hezčí než on... :D (hej sakra, sorrky za ty kecy - energidrinky, kafe a černý a zelený čaj dělají svoje... :D )

4 Moony Moony | Web | 19. prosince 2012 v 20:27 | Reagovat

:D :D tak od teďka ti budu říkat Chucku :D :D ne, já vím že jenom v tehle povídce umře, ale i tak mě to mrzí.. za tohle nemám Rowlu ráda a vždyť ty tež ne :D

5 Tessa Tessa | 19. prosince 2012 v 20:52 | Reagovat

Mě naštvala tím prohlášením, že původně plánovala smrt Arthura, ale potom se rozhodla, že Arthur ten útok přežije, ale umře jiná mužská autorita - no a padlo to na Siriuse. A sedmým dílem, tak tím si to u mě úplně posrala :D. Ale tak od toho je tady moje šílená fantazie, abych si to přetvořila k obrazu svému :D

6 Moony Moony | Web | 19. prosince 2012 v 20:55 | Reagovat

tak jako se sedmičkou si to u mě posrala uplně! ale tak buď mě všichni rádi, že to píšeš :D :D

7 Tessa Tessa | 19. prosince 2012 v 20:58 | Reagovat

Ano vážení a milí, tomuhle se říká velmi nenápadné a zcela nenásilné a také velmi kvalitně provedené zvyšování komentářů u povídek ;) - aneb jak už autorky nebaví, že jejich díla nikdo nekomentuje, tak si debaty z FB přemístily do komentářů pod svými povídkami ;)

8 Moony Moony | Web | 19. prosince 2012 v 21:00 | Reagovat

Ano přesně tak, drazí návštěvníci našeho blogu, možná vás tohle nabudí a začnete komentovat naše povídky :)) tak jen do toho... no a když ne tak my se tady vyřádíme že jo Tesso? :D

9 Tessa Tessa | 19. prosince 2012 v 21:15 | Reagovat

Ano, nahoď téma k jiné kapitole, myslím, že pro začátek 9 komentářů pod touhle je dost - a krom toho 9 je moje oblíbené číslo ;)

10 Paddy Paddy | Web | 20. prosince 2012 v 12:10 | Reagovat

trochu vám pokazímčíslo 9, ju? :D... Dora je prostě živel sama o sobě a to ještě jak se přimíchaj ostatní... jen mi je smutno z toho, k čemu se schyluje...Sirius je tady napsán dokonale XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama