Prapodivné pokusy pokusů o vraždu II.

17. listopadu 2015 v 1:55 | Moony |  Zápisky ;)
Zdravíčko, pokud tady ještě někdo občas zabloudí, přidávám po opravdu dlouhé době třetí díl zápisků z Prahy. Užijte si čtení :) recenze bude zítra ;)



Prapodivné pokusy pokusů o vraždu II.

Nazdar lidi, ano je to tady opět. Vydaly jsme se s Tessou po třetí za kulturou do Prahy. Ano, opět na muzikál. Ano, opět to byl střelený výlet. Chcete vědět, jak to dopadlo. Pohodlně se usaďte a začtěte se do třetího dílu Zápisku z Prahy.
To, že pojedeme opět do Prahy bylo jasné vlastně hned v té době, co jsme se vrátily v záři z Mauglího. I když Tessa vyhrožovala, že se mnou nikam nepojede, dostalo se mi té cti, že jsem ji nakonec přemluvila a jela se mnou. Jsem přece kulturní anti talent, tak mě musí vzdělávat, i když mě to stojí mozek :D a Tessu nervy.

Dlouho trvalo než jsme se rozhodly na co pojedeme a hlavně kdy pojedeme. Nakonec zvítězil muzikál Marie Antoinetta - královna Francie. Termín představení byl 27.3. a tak Tessa rozhodla, že si zajdem ještě na Baterku Miki do Divadla v Celetné. A tak jsme nakonec měli 3 denní výlet, který se opět zvrhnul v prapodivné pokusy pokusů o vraždu.
Pokud jste četli předchozí zápisky už víte, že se opravdu většinou něco stane. Upřímně, já jsem do teď v suchu, Tessa to schytává snad i za mě.
Do Prahy jsme odjížděli ve čtvrtek ráno a už od začátku to bylo střelené. Mě, i když jsem vstávala brzo, málem odjel autobus k vlaku. Když jsem přijela na nádraží, měla jsem asi 20 minut čas než přijel náš vláček tak jsem si krátila čekání "pochodováním" po nádraží. Abych to nebyla já, samozřejmě, že jsem zakopla na rovném chodníku. Udržela jsem to a doufala, že to nikdo neviděl. Když vlak dorazil, usadila jsem se a nemohla se dočkat s čím příjde Tessa až nastoupí. Nezklamala a pokusy o vraždu pokračovaly.
Když jsme dorazily do Prahy, hned jsme šly do hostelu, kde jsme už potřetí bydlely a byly jsme oě zvědavé jestli opět dostanem stejný pokoj. Bohužel naše 406 nebyla a my skončily v jiném pokoji. Upřímně jsem doufala, že to kletbu prolomí, ale ne.
Po rychlém ubytování jsme vyrazily na sraz s Tessinými kamoškami a mě bylo ctí poznat další dvě dokonalé střeštěné holky. Po vydatném oběde a pokecu, jsme šly do Divadla v Celetné, které mělo být cílem čtrtečního večera. Kdo by tušil, že nakonec představení Baterka Miki neuvidíme. Potom, co jsme koupily lístky, vydaly jsme se do hostelu, kde jsme obě padly do postele a pustily si pohádku.
Hm, asi to byla chyba. Vzbudil mě děsivý výkřik "sakra už je půl 9". To by nebylo nijak divné, ale nevýhoda byla, že Baterka Miki začínala v 20:30 takže z divadla nebylo nic. Náladu jsme si spravily další pohádkou a pořádnýma panákama vodky Amundsen a bylo nám fajn.
Celý páteční den jsme byly zalezlé v pokoji a sjížděly jednu pohádku za druhou. A juchů pro mě byl i "krvavý pomerančík ".
Z pokoje jsme odešly vlastně až předvečer na brzkou večeři. Už vyoblíkané do divadla. Když jsme doplnily hladinu jídlem a pitím, šly jsme se ještě chvíli projít a silně přemýšleli, co by mohl být za zápas, kdy kolem nás byly slyšet jenom hesla skalních fanoušků. Jací fanoušci to byli a kam razily, tak na to jsme ani jedna nepřišly.
Krátil se čas a tak jsme to otočily směr Divadlo Hybernia, kde nás čekal muzikál Marie Anoinetta. Jelikož Tesse docházel kofein v krvi, dala si ještě kafe. Tesse totiž místo krve proudí žilami kafe.
No já jsem si místo kafe koupila program, i když jsem to asi dělat nemusela. Upřímně, nevím jak Tessa ;), chodím na muzikály hlavně kvůli tanečníkům. No u Marie Antoinetty jsem si byla jistá, že žádného oblíbence tam nemám. Málem jsem začala pištět, když jsem zjistila, že jeden tam být má. Ale nebyl. Škoda :D
No, doufala jsem, že po celkem klidném výletu by i muzikál mohl být v pohodě, ale to by si vedle nás nemohla sednout slečna, kterou nechápu do teď.
Slečna s ještě někým seděly uprostřed řady a přišly pozdě. Když si rozbalila banán jen, co začalo představení? No říkala jsem si, že ok, přišly pozdě tak aby ji nekručelo v břiše tak ať si ten banán sní a neřešila jsem to.
Užívala jsem si muzikál a soustředila se na děj. Po přestávce si ani ne 5 minut po začátku slečna otevřela BeBe sušenky a na férovku je začala chroupat. Jako co si myslela? Že ji to projde? Takhle dokonalé vražedné pohledy účinkujících jsem neviděla nikdy. Někteří vypadali, že se silou vůle ovládají, aby na ní neskočili a nerozcupali na kousíčky. Já k tomu taky neměla daleko. Nejsem žádný kulturní znalec, ale tohle je podle mě vrchol neúcty k hercům, zpěvákům a tanečníkům. Na druhou stranu, říkám si jestli je horší jíst sušenky nebo to totálně zalomit a chrápat. V předních řadách proboha. Bylo mi jasné, že nás někdo (nebo něco?) trestá! Za co? Tak to nemám tušení, ale měla jsem co dělat, abych se udržela. A když jsem viděla Tessu, chystala jsem si ruce, abych ji zastavila, kdyby vystartovala.
Samotný muzikál byl úžasný :) Recenzi na něj dostanete nebojte se ;)
Příběh Marie Antoinetty nebyl podle historie, ale dalo se to přežít. Písničky byly chytlavé, Etiketu si broukám dookola pořád a pořád. Přemýšlím, co se mi nejvíce líbilo. Tak samozřejmě výkony tanečníku - byli suproví. Peter Strenáčik jako Axel von Fersen? Lahůdka pro moje uši. Kdybych to měla hodnotit? Tak Marii Antoinettě - královně Francie dávám 8/10 bodů :)

Po muzikálu jsme se vydaly pro "zdravou" večeři do McDonnaldu, kterou jsme snědly na hostelu, dopily vodku a vydaly se do říše spánku, jelikož jsme jely domů prvním RegioJetem :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tessa Tessa | 17. listopadu 2015 v 18:18 | Reagovat

Hej, nedělej ze mě násilníka :D. Uznávám, že blondýna sedící vedle mě a neustále krom chroupání mi vrážející do zraněného kolene, ač jsem naznačovala sebevíc že to dělat nemá, mě vytáčela do ruda, ale za tu ostudu v tom divadle mi nestála ;).

2 Moony Moony | Web | 17. listopadu 2015 v 21:07 | Reagovat

[1]: Jenom můj názor.. vážně si vypadala že po ní skočíš :D

3 Tessa Tessa | 21. listopadu 2015 v 23:00 | Reagovat

Tak uznávám, že když mi mlaskala do ucha a žvejkala jako kráva přímo do obličeje Dušana Kollára, který se snažil hrát jenom kousek od ní - měla jsem na mále. Ale spíš z té neúcty. Jsou prostě věci, které by si v divadle lidi dovolovat neměli. A je celkem jedno jestli to je činohra, muzikál nebo opera...

4 Moony Moony | Web | 21. listopadu 2015 v 23:04 | Reagovat

Hej upřímně, já jsem se až styděla, co za individua do toho divadla přišly. I ta paní přede mnou neměla chybu :D ale to jsem si ze startu myslela, že se jí něco stalo, ale to zachrapání bylo "stylové" teda... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama